Dovolím si zveřejnit jeden " rozhovor, článek chcete - li, s jednou nejmenovanou dívkou, pro kterou jsou Vánoce doslova každoročním hororem.. Proč? to se dozvíte dál.. "
Procházela nočními uličkamy toho velkého města, kam se kdysi musela přestěhovat...
Všude kam se podívala byly Vánoce... Stromečky, svítidla, koledy, výlohy.
Nenáviděla Vánoce, bála se jich? to ne. Prostě je neměla ráda.Byla jiná, než každá druhá rodina, co seděla u televizorů, u krbů, zpívali si,
smáli se...
Jaké to asi je?Pomyslela si.. Jaké tohle může být?mít normální rodinu?říkat tati, mami? Jakto,
že oni nemají žádné problémy? Vzala do rukou svého plyšáka a šla dál nočním městem.
Dívka se pozastavila.
Začínalo sněžit.. Ano, to bílé, co poletovalo tam a sem.
Vylezla na své oblíbené místo, od kud měla ten největší výhled na celé město, zapadla do místního jeskynního otvoru, rozdělala
ohínek, přikryla se dekou, a sledovala... Sledovala ty tisíce světel okolo sebe.
Svět viděla v sépii, byla jak v euforii... Zabořená do svých myšlenek.
Kdy tohle začalo? Proč sedí na Štědrý den na tomhle podivném místě?
_______________________________________________________________________________________________________________________________
" Naši se začali hádat hned po ránu,jak bývalo zvykem. Matka došla pro otce do hospody, aby šel alespoň na Vánoce taky domů.
Domů ho vysloveně dotáhla. Když už došel domů, tak se začali zvykově rvát jak koně.
S bratrem jsem seděla pod stolem, a jenom čekala, co se stane. Ano, bylo 02:15. To vím přesně. V naší rodině se totiž nejvíc hlídal čas.
Můj starší bratr byl na služební cestě, takže nemohl nic dělat.
Začínalo to každý den, znova, a znova.. Hádka, rány, zničený nábytek, krev, slzy.
Tak tohle je moje rodina...
Byla...
Trvalo to do 05:00 pak se otec sebral, chytl matku za ruku, a řekl, že jedou ven.
Matka se nesnažila nijak vzdorovat, i když vím, že nechtěla nikam."
Jakmile zaklaply dveře, dívka si oddychla, a svého mladšího bratra vytahla z podstolu aby se stihli alespoň najíst.
Za necelou hodinu jim zazvonil telefon.
Dívka jej zvedla, policista ji oznamoval, že jejich rodiče právě zemřeli po těžké autonehodě.
Řidič (otec) byl mrtev na místě, matka zemřela při převozu do nemocnice.
________________________________________________________
Rozsvícená okna, nevyřčená prosba... Dívka chtěla rodinu... Svou, i kyž je občas nesnášela k smrti... Zvedla se a šla se projít
Po Vánočních cestách hradeb... Pohybující se stín, mezi stromy, kusy cihel, zpívající si hřbitovní písně... Ano, to byla ta dívka,
která chodila v pláči celou noc, aby zapoměla...
Dívka tímto dnes ztratila svou víru, existenci..Prošla si snad vším, křesťasnstvým, satanismem, bezvěrou, nenávistí, láskou...
Ale nidko... Nikdo ji nikdy nepozná uplně..
(Tak , tohle je úryvek od jedné nejmenované osoby,aby jste věděli, že názor na "Vánoční šílenství" taky není vždy nejlepší... )
Všude kam se podívala byly Vánoce... Stromečky, svítidla, koledy, výlohy.
Nenáviděla Vánoce, bála se jich? to ne. Prostě je neměla ráda.Byla jiná, než každá druhá rodina, co seděla u televizorů, u krbů, zpívali si,
smáli se...
Jaké to asi je?Pomyslela si.. Jaké tohle může být?mít normální rodinu?říkat tati, mami? Jakto,
že oni nemají žádné problémy? Vzala do rukou svého plyšáka a šla dál nočním městem.
Dívka se pozastavila.
Začínalo sněžit.. Ano, to bílé, co poletovalo tam a sem.
Vylezla na své oblíbené místo, od kud měla ten největší výhled na celé město, zapadla do místního jeskynního otvoru, rozdělala
ohínek, přikryla se dekou, a sledovala... Sledovala ty tisíce světel okolo sebe.
Svět viděla v sépii, byla jak v euforii... Zabořená do svých myšlenek.
Kdy tohle začalo? Proč sedí na Štědrý den na tomhle podivném místě?
_______________________________________________________________________________________________________________________________
" Naši se začali hádat hned po ránu,jak bývalo zvykem. Matka došla pro otce do hospody, aby šel alespoň na Vánoce taky domů.
Domů ho vysloveně dotáhla. Když už došel domů, tak se začali zvykově rvát jak koně.
S bratrem jsem seděla pod stolem, a jenom čekala, co se stane. Ano, bylo 02:15. To vím přesně. V naší rodině se totiž nejvíc hlídal čas.
Můj starší bratr byl na služební cestě, takže nemohl nic dělat.
Začínalo to každý den, znova, a znova.. Hádka, rány, zničený nábytek, krev, slzy.
Tak tohle je moje rodina...
Byla...
Trvalo to do 05:00 pak se otec sebral, chytl matku za ruku, a řekl, že jedou ven.
Matka se nesnažila nijak vzdorovat, i když vím, že nechtěla nikam."
Jakmile zaklaply dveře, dívka si oddychla, a svého mladšího bratra vytahla z podstolu aby se stihli alespoň najíst.
Za necelou hodinu jim zazvonil telefon.
Dívka jej zvedla, policista ji oznamoval, že jejich rodiče právě zemřeli po těžké autonehodě.
Řidič (otec) byl mrtev na místě, matka zemřela při převozu do nemocnice.
________________________________________________________
Rozsvícená okna, nevyřčená prosba... Dívka chtěla rodinu... Svou, i kyž je občas nesnášela k smrti... Zvedla se a šla se projít
Po Vánočních cestách hradeb... Pohybující se stín, mezi stromy, kusy cihel, zpívající si hřbitovní písně... Ano, to byla ta dívka,
která chodila v pláči celou noc, aby zapoměla...
Dívka tímto dnes ztratila svou víru, existenci..Prošla si snad vším, křesťasnstvým, satanismem, bezvěrou, nenávistí, láskou...
Ale nidko... Nikdo ji nikdy nepozná uplně..
(Tak , tohle je úryvek od jedné nejmenované osoby,aby jste věděli, že názor na "Vánoční šílenství" taky není vždy nejlepší... )
Zdroj: click





ahoj moje nové aff